close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 



!!!POZASTAVENO!!!

!!Do 9.Červan 2010!!









Tsunami

15. června 2009 v 14:46 | Venda |  Přírodní katastrofy

...Tsunami

Tsunami (nebo též cunami; z japonského slova znamenající vlna v přístavu) je jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které vznikají při silném zemětřesení pod hladinou moře, podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře nebo jeho blízkosti. Místo tsunami je někdy nesprávně používán termín přílivová vlna, ale z vědeckého pohledu se jedná o různé děje.


Fyzika tsunami

Energie tsunami je konstantní a závisí na její rychlosti a čtverci výšky. Když vlna dorazí k pobřeží, její výška roste a rychlost klesá. Vlnová délka tsunami je velmi velká, v řádu stovek km, což určuje její chování. Vlna s tak dlouhou vlnovou délkou se chová i na širém oceánu jako na mělké vodě. Protože rychlost vlny je obecně v mělkých vodách určena vztahem , kde g je tíhové zrychlení a d hloubka, tsunami získá na hlubokém moři rychlost až 700 km h-1. U pobřeží se ale vlna značně zpomalí. Zatímco na hlubokém moři je tsunami těžko pozorovatelná (obvykle má výšku v cm až desítkách cm), u pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky 30 metrů a více. Díky velmi dlouhé vlnové délce na hlubokém moři může tsunami putovat tisíce kilometrů bez větších ztrát energie.

Nutno poznamenat, že z pohledu pozorovatele na břehu se spíše než o vodní stěnu, jak je často vyobrazována, jedná o náhlou záplavu. I když vlna u pobřeží zpomalí až stokrát, stále má vlnovou délku v řádu kilometrů. Během několika minut stoupne hladina moře až o desítky metrů a po několika minutách voda zase opadne. V některých místech se díky špatnému odtoku může udržet i delší dobu. Ohromné množství proudící vody pochopitelně páchá rozsáhlé škody. Při pronikání přes překážky vytváří dojem silných vln. Čelo vlny z břehu viditelné bývá. Jeho výška je ale jen předzvěstí toho, co přijde během následujících minut.


Varovné systémy

Mnoho měst na pobřeží Tichého oceánu, hlavně v Japonsku, USA a Kanadě, má výstražný systém a připravené evakuační plány pro případ vážné tsunami. Tsunami mohou být předpovězeny seismologickými observatořemi rozmístěnými po celém světě a jejich vývoj sledován satelity z oběžné dráhy.

Ačkoli tsunami je zničující pohroma, na přechod přes Tichý oceán z Japonska na západní pobřeží USA by potřebovala okolo 18 hodin, takže obyvatelstvo může být varováno s dostatečným předstihem, pokud je tsunami zaznamenána.

Jeden ze varovných systémů je projekt CREST (angl. Consolidated Reporting of Earthquakes and Tsunamis) na západním pobřeží Severní Ameriky a Havaji. Náhlá tsunami ale nemůže být předpovězena žádným podobným systémem.


Katastrofické tsunami v dějinách


Tisíce Portugalců, kteří přežili velké lisabonské zemětřesení v roce 1755, zemřely krátce po té, když dorazila vlna tsunami. Když voda ustoupila, v přístavu zbyly jen vraky lodí.

V roce 1883 explodoval sopečný ostrov Krakatoa v Indonésii. Série velkých tsunami o výšce přes 40 m (u pobřeží) se šířila celým světem. Tsunami byly pozorovány v Indickém, Tichém i Atlantském oceánu. Pozorovatelné byly dokonce i v průlivu La Manche.

15. června 1896 zasáhla japonský ostrov Honšú obrovská tsunami. Rybáři, kteří byli pouhých 30 km od pobřeží ji vůbec nezaznamenali, ale na ostrově zabila 28 000 lidí a zničila 275 km pobřeží.

V roce 1908 zasasáhlo Itálii v oblasti Messinského průlivu zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály. Desetimetrová vlna zaplavila pobřeřní sídla včetně Messiny a zanechala za sebou přes 200 000 mrtvých.

Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně Richterovy škály v Chile 22. května 1960 vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhlé škody na Havaji a zasáhla i 16 800 km vzdálené Japonsko, kde zabila stovky lidí.

Devastující tsunami, která byla důsledkem zemětřesení 12. července 1993 o síle 7,8 zabila na malém japonském ostrovu Okuširi poblíž ostrova Hokkaidó 202 lidí a stovky dalších zranila.
Další náhlá tsunami zasáhla pobřeží jihovýchodní Asie (Indie, Srí Lanka, Maledivy, Bangladéš, Myanmar, Thajsko, Malajsie a Indonésie) ráno 26. prosince 2004. Později zasáhla i další ostrovy v Indickém oceánu (Madagaskar, Seychely, Réunion a Mauricius) a také východní pobřeží Afriky (Somálsko, Tanzanie a Keňa). Zabila přes tři sta tisíc a postihla miliony lidí a způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeží. Pocházela z podmořského zemětřesení o síle 8,9 stupňů Richterovy stupnice u severního cípu ostrova Sumatra.

Vyvolávají je podmořská zemětřesení, podmořské sopečné výbuchy, nebo náhlé sesuvy na mořském dnu. Tyto dlouhé mořské vlny (nazvané japonsky "tsunami") se šíří po oceánech ohromnou rychlotí (až 800 km/h). Protože jsou vysoké jen několik decimetrů, nejsou na širém moři nápadné. Teprve vzdutím v mělkých pobřežních vodách se změní v ničivé příbojové vlny, které dosahují výšky přes 30 m, vnikají rychlostí stále ještě 60 až 100km/h do měst na pobřeží a vše odplaví. V intervalech 15 až 30 minut zasahuje pobřeží několik vln. Dokáží vrhnout z moře daleko do vnitrozemí i velké lodi. Jen tehdy, jsou-li tsunami vyvolány podmořským zemětřesením v dostatečně velké vzdálenosti, mohou být obyvatelé ohroženého pobřeží včas varováni. Dne 22.5.1960 vyvolalo silné zemětřesení v jižním Chile vlny vysoké 40m v Japonsku, 11 m a v přístavu Hilo na Havaji a 3,3 na Novém Zélandě. Také jste určitě slyšeli o silném tsunami v Indonésii, v Thajsku nebo a Srí Lance, kde byli velké škody jak majetkové, tak velké ztráty lidí. Zemřelo zde asi 150 tisíc lidí..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama